VÁŽNĚ NOSÍ DÁRKY JEŽÍŠEK?

Ráda bych položila tuto pro mnohé kontroverzní otázku. Přijde mi zajímavé, že je to takové téma zrovna v naší zemi, kde je jen třetina lidí věřících. Spousta rodičů argumentuje tím, že mají na věření na Ježíška do dospělosti krásné vzpomínky a nechtějí děti obrat o kus dětství a o to kouzlo, které je s tím spojené. Rozumím tomu, taky nejsem žádný Grinch, který chce všem zničit a zkazit Vánoce, přesto dětem netvrdím, že u nás nosí dárky Ježíšek. Proč?

V montessori dětem nelakujeme pravdu na růžovo, do 6 let obzvlášť. Protože mají absorbující mysl, která je nehodnotící a nesoudící a přijímá vše beze zbytku. Když dítěti řeknete, že dárky nosí malé miminko nebo starý pán s plnovousem, tak to nebude rozporovat a bude Vám to prostě věřit. Z tohoto důvodu jim v období do 6 let předkládáme realitu. Svět je přeci dosti barevný a rozmanitý sám o sobě.

Nicméně není pravda, že Montessori fantazijní příběhy úplně vylučuje, jen jim dává prostor až kolem věku 6 let a výš. Tedy až v momentu, kdy je dítě schopno mluvit o tom, co prožívá, a má zkušenost s tím, jak svět funguje v realitě. Dalším důvodem je vysoký potenciál ztráty důvěry. Pokud dítěti něco tvrdíte, i když podle Vás z vyššího smyslu, nemusí to, až přijde na lámání chleba, pochopit, a riskujete, že se v jeho očích můžete zdiskreditovat. „O čem ostatním mi rodiče ještě lžou?!

clanek vychova vanoce
Obrázek: Nosí dárky Ježíšek?

A jak to tedy máme my?

Čteme si vánoční příběh. Proč to dělám, i když nejsem věřící? Nechci devalvovat postavu Ježíše na distributora vánočních dárků. Beru vyprávění příběhu o narození Ježíška jako tradici, která k Vánocům patří. Zpíváme koledy, dodržujeme některé štědrovečerní tradice, pečeme cukroví, nazdobíme si dům. Po štědrovečerní večeři tajně zazvoníme a jdeme společně ke stromečku, kam jsme předtím nepozorováni umístili dárky. Děti mají rozzářené oči a opravdu nemám pocit, že by byly o něco z kouzla Vánoc ochuzeny. Dokonce mi připadá, že jsme obohaceni. O co? O pocit vděčnosti. Za to, že třeba pod stromečkem bylo něco z toho, co si kdo přál. Nemusíme cítit vděk k imaginární postavě. A když přijde smutek z toho, že tam naopak něco nebylo? Přijmu emoce a po jejich odplavení se bavíme o tom, že ne vždy dostaneme vše, co chceme, nebo z jakých důvodů je potřeba si chvíli počkat.

Skoro pětiletá dcera vytváří „dopis přání“. Bavíme se o tom, že se obdarováváme navzájem. Tím, že to dítě ví, má i ono šanci přispět a do budoucna si uvědomit, že obdarovat druhé je vlastně dárkem pro nás samotné.

Každé dítě je jiné

Nepodmiňujeme obdarování tím, že dárky nosí Ježíšek jen hodným dětem. Někdy je rodičovství těžké a rodiče tento nástroj volí, protože už jsou bezradní, ale mějme na paměti, že je to nástroj, který funguje velmi dočasně a ve výsledku se vrátí zpátky jako bumerang. A co třeba situace, kdy pro dítě, které se chovalo způsobně, dárek který si přálo nejvíc, neseženete? Jaké pocity to v něm způsobí?

Každé dítě je jiné. Pro některé může být nošení dárků smyšlenou postavou neuchopitelné až lehce děsivé a druhé to může zbožňovat. Vrozenými potřebami mé dcery jsou stabilita, předvídatelnost, bezpečí, nemá ráda překvapení a je už teď velmi pragmatická a potřebuje věcem rozumět. Vaše dítě může být přesný opak a „hraní na Ježíška“ bude milovat nebo tuto fantazii rozvíjet, i když mu řeknete pravdu. Vy nejlépe znáte své děti.

clanek centrum navyku vychova vanoce
Obrázek: Obdarovat druhé je vlastně dárkem pro nás samotné.

Co by tomu řekli ostatní?

A co okolí, třeba prarodiče? K tomu můžu jen říci, že vytváříte život Vaší rodiny. Přizpůsobovat se jen z důvodu „co by tomu řekli ostatní“, mi nepřijde to pravé. Dětem předáváme hodnoty tím, že je žijeme. Těžko vysvětlíte, že v tomto se pravda říkat nemusí, ale v něčem jiném ano. Předstírání čehokoliv je velmi vysilující a ve výsledku jím ubližujeme hlavně sami sobě. S dcerou máme dohodu, že víme, jak to s Ježíškem je, ale že každý to může mít z různých důvodů jinak. Že někdo na Ježíška věří a není naším právem mu do toho zasahovat. Když její prarodiče začnou s Ježíškem, tak se dcera zatváří spiklenecky a do ucha mi pošeptá, že to teda babi a dědovi nebude kazit. ☺

A kdybyste přece jen naznali, že se k tomuto tématu chcete začít stavět jinak tak bych si pro začátek s dětmi přečetla příběh o narození Ježíška. Třeba se Vás děti pak samy zeptají, jak je možné, že tak malé miminko doneslo tolik dárků…

Přeji krásné Vánoce všem, i Ježíškovi 😊.

alena_spackova

Alena Špačková

Chceš odebírat zdravou poštu?

Každý měsíc s centrem návyků zasíláme tipy a rady pro zdravý život. Zanechte nám Váš e-mail a můžete se těšit na poštu. Pokud již poštu odebíráte, stačí zavřít toto okénko. Je to jednoduché, zdravé a ZADARMO.