Taky se vám stalo, že se SNAŽÍTE ze všech svých sil, dělat přesně to, co by se mělo, abyste došli svému cíli a ono to prostě nějak nejde? A možná je to ke všemu dokonce JEŠTĚ HORŠÍ, než když jste se vůbec nesnažili?
Taky si říkáte, proč zrovna Vám se tohle děje? Proč to nejde? Když všem ostatním to jde? 🙂 Pak je tenhle článek přesně pro Vás, ale musíme se trochu vrátit v čase a začít hezky od začátku, abychom se dostali i k tomu, jak z toho ven.
1) Jak a kde to celé začíná ...
Do sedmi let věku si uložíme do hlavy jako takový mustr vše, co prožijeme. Nasáváme jako houba. A ukládáme do hlubokých, podvědomých částí mozku programy, podle kterých se chováme po celý zbytek života. Je to náš AUTOPILOT.
Do tohoto „softwaru“ se v útlém věku nahrají programy na základě událostí, které jsou pro nás v tu chvíli EMOČNĚ SILNÉ a mohou to být události významné, ale i naopak pro ostatní třeba drobné a absolutně nevýznamné. Může to být jedna jediná věta, pohled, gesto. To, co ji ale dostane hluboko do podvědomých částí mozku a podílí se na jakémsi GRAVÍROVÁNÍ NAŠÍ IDENTITY, je silná emoce, která ji doprovázela.
Mohou to být věty a přesvědčení jako „V DOSPĚLOSTI BUDU MÍT URČITĚ POSTAVU JAKO MOJE MÁMA A MOJE BABIČKA, MÁME TO V RODINĚ“ „PO PORODU UŽ NEBUDU MÍT HEZKOU POSTAVU“ apod. Vidíte se v tom?
Naše mysl má totiž dvě části – vědomou a podvědomou část. Můžeme si to celé představit jako ledovec. Špička ledovce vyčnívající nad hladinu, je mysl vědomá. A právě masiv, který se nachází pod hladinou a není vidět, je podvědomá část mysli. Ta řídí náš život z 94-95%. Takže naše chování je většinou automatické.
V dospělosti se dostaneme do podobné situace jako v dětství a program se zcela automaticky spustí. Znáte asociace, že? Je to podobné … Smyčka drah, která je v hlubokých emocionálních částech mozku pevně zakořeněna, začne brázdit staré známé dráhy a my na základě toho tak nějak AUTOMATICKY, nevědomě REAGUJEME a také prožíváme EMOCE.
Naše reakce jsou v mozku fixovány tak, jak jsme se je učili od narození … a protože mozek přímo miluje jednoduchost a stereotyp, neustále brázdí zcela AUTOMATICKY ty samé dráhy i v naší dospělosti. A tak se stane, že STRES, STRACH, ÚZKOST, ZMĚNU, POCITY NEDOSTATEČNOSTI apod. zpracováváme v dospělém věku tak, jak jsme to viděli v dětství u druhých, i když nám samotným vlastně tak dobře sloužit nemusí. A lítáme v tom jak křeček v kolečku.
2) Mozek se dá trénovat …
Dobrou zprávou ale je, že mozek je naprosto fascinujícím způsobem plastický a že jde přehodit VÝHYBKU. Mozek totiž můžeme trénovat stejně jako sval. Zátěží pro něj může být docela dobře záměr dělat ZMĚNY – vyhledávat situace, které jsou jiné, nové, a tolik NEPOHODLNÉ. A tak je vlastně možné změnit i naše podvědomé vzorce, které nám brání na cestě k “ÚSPĚCHU”. A sem si dosaďte cokoliv, co pro vás úspěch znamená – od naplněných vztahů, profesních ambicí, ideální hmotnosti, zdravého a šťastného těla, financí …
Jak řekl Albert Einstein: „Největším šílenstvím je dělat dokola stále to samé a očekávat JINÝ VÝSLEDEK“ A tak pokud vaše výsledky nejsou takové, po jakých toužíte, je nejvyšší čas na změnu. A ta začíná vždy uvnitř nás samotných.
3) Vnější úspěch totiž vychází zevnitř ...
Neexistuje na to žádná instantní pilulka, ale možnosti existují. A technik, jak přeprogramovat svoje podvědomí a hluboko uložené bolístky, je několik. Nezapomeňte, že překonávání diskomfortu a pohodlí starých zajetých kolejí je věcí O NÁS PRO NÁS!!! A vůbec není žádná prohra nebo ostuda říct si o pomoct s těmi hlubšími zraněními někomu, kdo s tím má své zkušenosti …
Možná totiž cvičíte jako blázniví, kalorický deficit máte až do nebes a váha se ani nehne, vidíte se v tom? Dnes Vám dietologové, výživoví poradci a nutriční terapeuti, kteří se alespoň trochu otřeli o neurovědy potvrdí, že s jakým pocitem (= EMOCÍ) jíte, takovým způsobem také metabolizujete základní živiny. A zase jsme u těch emocí, které tam skáčou tam nějak samy, automaticky. Už Vám to začíná dávat smysl?
Fór je v tom, že ROZHODNUTÍ, jak na danou situaci zareagujeme, je JEN NA NÁS. Můžeme si například začít zcela vědomě vybírat ODHODLANOST a VLASTNÍ SÍLU namísto STRACHU. Nebo SEBELÁSKU namísto VÝČITEK. A funguje to na principu bažiny – čím hlouběji jsme, tím víc nás to táhne, nebo chcete-li ono známé: kam dáváme pozornost, tam to roste. A tak po dalším vystavení se nové a nekomfortní situaci, vystoupení ze zaběhlé rutiny nebo překonání sebe sama, mozek vyplaví DOPAMINY a spojí si zkušenost s PŘÍJEMNÝM POCITEM.
Jen vás musím varovat, odměňovací systém mozku je prudce inteligentní a s dopaminem je to jako s čokoládou – dáte si jeden dílek a CHCETE DALŠÍ a může se vám tím od základů ZMĚNIT ŽIVOT.
Ty nejkrásnější věci totiž často stojí až mimo naši komfortní zónu a kolikrát až daleko za hranicí toho, co si náš mozek umí představit. Jeho představivost je totiž omezena tím, co zažil. Tak ho trochu PŘEKVAPME 🙂
4) Mysl je silnější než tělo ...
Když tedy pochopíme, jak funguje mysl, můžeme ji krásně využít, aby pracovala ona pro nás. A ne my pro ni. PŘEVYCHOVÁME SI vlastně části mozku jako je třeba amygdala, což je jedna z jeho nejstarších částí, která přímo miluje stereotyp a lpí na rutině zaběhlé už z dětství. Výsledkem bude, že budeme líp zvládat dané situace a nebudeme tolik tažení do vlastních emočních bažin.
Mysl je velmi úzce spjata s pamětí a tak vytahuje z paměti další myšlenky, které jsou podobné myšlence první. Znáte to – ráno zaspíte, polijete se u snídaně čajem, přijdete pozdě na schůzku a jakoby se to s vámi táhlo dál. Celé se to nabaluje jako sněhová koule. Nosnou energií našich činů jsou totiž vždy pocity. A ve chvíli, kdy se naučíte tomu nepodléhat, zastavit se a přehodit v myšlenkovém toku a tím i pocitech výhybku, ZMĚNÍ SE I VAŠE ČINY.
Naučíte se BALIT NOVÉ SNĚHOVÉ KOULE. Technik, jak přepsat zaběhlé podvědomé vzorce, které nám neslouží, je mnoho. Patří k nim i jednoduché a nám všem dostupné programy jako SEBELÁSKA, ODPUŠTĚNÍ, SOUCIT, VDĚČNOST nebo metody jako AFIRMACE, VIZUALIZACE, MEDITACE a PRÁCE S MYSLÍ v hladině ALFA.
5) Z nových návyků se časem stane nový autopilot ...
Nové sněhové koule způsobí v čelním laloku mozku, který je nejvíc plastický, změny. Mění se zde struktury mozku, zesilují nervové svazky a zlepšuje přenos signálu. A jednoho rána se vzbudíte a při dalším vystavení se dané situaci už MOZEK ZAREAGUJE JINAK. Vznikly nové dráhy, nové automatismy. A mozek si bude volit ZASE tu NEJJEDNODUŠŠÍ CESTU, ale už bude brázdit jinudy než dřív. Mozek se totiž moc rád motivuje tím, co je pro něj nejvýhodnější … a v tom je ten KLÍČ.
6) Ingredience ke změně = změna podvědomých vzorců ...
Je opravdu důležité pochopit, že změny v životě vycházejí ze změn v podvědomí. Výsledky se dostaví tak nějak samovolně na základě změn v našem autopilotovi. První tři krůčky k převýchově podvědomé mysli jsou:
- SMĚROVÁNÍ POZORNOSTI a toku myšlenek na to, CO CHCI, mysl se tím přesměrovává na hledání řešení.
- ENERGETICKÁ VIBRACE toho, že už máte to, co chcete, tzn. „cítím se, jako bych už svého cíle dosáhl/a“. Sázíme tak nová semínka do podvědomé mysli. My jsme totiž zahradníkem našeho života!
- VIZUALIZACE neboli projekce ve vnitřním světě toho, CO CHCI.
Každá z těchto technik má své určité principy a on nich podrobně zase příště. Všechno je to proces. Proces nikdy nekončícího sebeobjevování. Zdá se, že cokoliv na světě je totiž snazší, než se dotknout vlastní temnoty a omezujících přesvědčení, ale jde to. Ne sice úplně lusknutím prstu, ale za pár týdnů se z vašich nových návyků stanou staří známí a rutina a to za to přece stojí 🙂
MUDr. Kateřina Fialová