Za posledních několik desítek let jsme se velmi odklonili od toho, co nám krajina okolo nás přirozeně nabízí. Zapomněli jsme na naše sezónní tuzemské potraviny, a to je škoda, vždyť ony nám nabízejí to nejlepší pro zdraví a zároveň šetří naši peněženku. Proto jsem se rozhodla, že by stálo za to si je opět připomenout.
Letní sezóna je velmi rozmanitá, hýří skvělou chutí, barvou, šťavnatostí, vůní a samozřejmě i vitaminy. Na letních druzích zeleniny a ovoce miluji hlavně jejich šťavnatost a křehkost, která je dána vysokým obsahem vody a tak nám konzumace těchto dobrot pomáhá mimo jiné doplnit pitný režim.
V červnu se můžeme těšit na úrodu třešní, višní, jahod, borůvek a malin, dále na rajčata, rebarboru, červenou řepu, ředkvičky, listové saláty, špenát, mangold, brokolici, cibuli, hrášek, chřest, kapustu, kedlubnu, květák, mrkev, okurku, lilek a také rané brambory.
Červenec nám nově nabídne švestky, angrešt, broskve, hrušky, jablka, meruňky, jostu a ringle. Ze zeleniny si užijete čerstvé papriky, pórek, rajčata, ředkvičky, hlávkové zelí, celer, cibuli, cuketu, česnek, fazolky, kapustu a vodnici.
Chladnější srpnové večery si můžete zpříjemnit hroznovým vínem (ne kvašeným :D), hruškami, jablky, meruňkami, ostružinami, borůvkami a jostou. Místo na zeleninovém talíři vám stále zaplní papriky, patizon, ředkve, listové saláty, špenát, mangold, hlávkové zelí, brokolice, celer, cibule, cuketa, česnek, dýně, fazolky, hrášek, kapusta, kedlubna, květák, mrkev, okurka, tuřín, lilek a vodnice.
S příchodem září se pomalu rozloučíme s čerstvým ovocem a připravíme si zásoby na zimu. Můžeme uskladnit jablíčka a hrušky a usušit, zmrazit či zavařit jiné druhy ovoce, které nám zůstaly. Ze zeleniny ještě přivítáme pastiňák, petržel, čekanku a meloun. Pro uskladnění po zbytek roku se hodí pastiňák, petržel, pórek, ředkve, červená řepa, hlávkové zelí, celer, cibule, česnek, kapusta, kedlubna, mrkev a samozřejmě brambory.
Krásný přehled sezónního ovoce a zeleniny si nyní můžete zdarma stáhnout také na našem webu. Poté si jej stačí vytisknout a pověsit na viditelné místo. A tak se i rovnou můžete zapojit do naší červencové výzvy, která zní “Pojďme (znovu) jíst sezónní potraviny.”
Aneb sezóna – půl zdraví a (skoro) celá peněženka.”
V následujících řádcích se dozvíte více informací o některých druzích ovoce a zeleniny, které jste také mohli vidět na našem Instagramu @centrumnavyku. Povíme si, čím, jsou přínosné pro naše zdraví a také co dobrého si z nich můžete připravit.
TŘEŠNĚ
Kromě obsahu vitaminů A, B, C a E a minerálních látek jsou významné zejména obsahem organických sloučenin a vlákniny, a proto mohou působit mírně laxativně (projímavě). Flavonoidy zodpovídají za diuretické, antitoxické, antioxidační a protirakovinné vlastnosti třešní.
Vysoká konzumace třešní se doporučuje jako očistná kúra při artróze, dně, revmatoidní artritidě, arterioskleróze, chronické zácpě, autointoxikaci v důsledku nevhodné stravy, chronické hepatopatii (onemocnění jaterní tkáně), selhání srdce, rekonvalescenci a rakovině.
“Podle dr. Valneta, významného francouzského fytoterapeuta, se organismus výborně očistí během dvou či tří dnů třešňové kúry. Je to dáno tím, že třešně podporují vylučování odpadních a toxických látek.”
Třešňová kúra: Třikrát až čtyřikrát denně po dobu dvou až tří dnů se konzumuje půl kilogramu zralých třešní jako jediná potrava. Účinek kúry se zvýší, doplníme-li ji pitím několika hrnků třešňového čaje (50 g stopek třešní vaříme 5 minut v litru vody).
(zdroj: www.magazinzdravi.cz/tresne)
JAHODY
Jedná se o ovoce s nejnižším obsahem kalorií a zároveň velmi významným obsahem antioxidantů. Jahody mají nízký obsah sodíku a jsou bohaté na draslík, což je velmi příznivá kombinace pro snížení vysokého tlaku (hypertenze).
Vitamin C, bioflavonoidy, antokyaniny a antioxidanty dělají z jahod skvělé pomocníky v boji s kardiovaskulárním onemocněním, infarktem myokardu, ischemickou chorobou dolních končetin a anginou pectoris.
Působí diureticky a pomáhají vylučovat kyselinu močovou, proto se doporučují při dně a dnové artritidě.
Oblíbené jsou marmelády a džemy z jahod, ale také mražené jahody, které můžete použít po celý rok například do bílého jogurtu, dezertů a pudinků. Velmi šetrnou metodou je také poměrně moderní technologie lyofilizace (sušení mrazem), kdy téměř nedochází ke ztrátám vitaminů a minerálů.
V Centru návyků máte možnost zakoupit lyofilizované ovoce za výhodnou cenu, nebo si jej můžete objednat na stránkách www.goodie.cz a zíkat slevu s použitím našeho slevového kódu PROZDRAVI5.
HLÁVKOVÝ SALÁT
Hlávkový salát je bohatý na vitamin B1, B2 a především na kyselinu listovou, jíž by měly věnovat zvýšenou pozornost zejména těhotné ženy. Dále je velmi ceněný pro svůj obsah draslíku a železa, ale také významné množství vápníku, fosforu, hořčíku a stopových prvků zinku, mědi a manganu.
Staří Římané údajně jedli hlávkový salát po vydatné večeři, aby se jim v noci lépe trávilo.
Zajímavý je obsah sedativních látek, které mohou pomoci s usínáním. Chemickým složením se podobají látkám, které obsahuje opium, ale na rozdíl od nich nejsou toxické a nezpůsobují závislost.
Takže takový salát působí jako mírné sedativum, navozuje spánek, zrychluje metabolismus a doplňuje důležité vitaminy a minerály.
Nejlepší je salát konzumovat čerstvý. Můj oblíbený recept je čerstvý salát se slakokyselou zálivkou a špekem.
RAJČATA
Rajčata jsou zdrojem vitamínu C, B1, B2, B6, niacinu, kys. listové a provitaminu A. Z minerálu obsahují významné množství draslíku, železa, hořčíku a fosforu.Patří k nejbohatším rostlinným zdrojům lykopenu a karotenoidu, které chrání buňky před oxidací.
Jsou více než vhodná právě v horkém letním počasí, protože podle TČM mají ochlazující účinky na lidský organismus.
Rajčata jsou světově uznávanou léčivou potravinou. Ze studií byl prokázaný jejich preventivní účinek na vznik rakoviny prostaty.
Ačkoliv si dnes téměř neumíme představit talíř bez rajčat, ne vždy byla v Evropě oblíbená. Trvalo celých 200 let, od doby, kdy je Španělé v 16. stol. přivezli, než si je Evropané oblíbili. Okolo rajčat existuje mnoho pověr a to kvůli jejich červeným plodům podobajícím se jedovatému Rulíku. V Německu si proto získala rajčata přízeň až ve 20. století. Naproti tomu v zemích jako je Španělsko a Itálie mají své místo v kuchyni téměř v každém pokrmu.
Rajčata můžeme použít čerstvá i sušená do salátů, k masu, na gril, nebo jako základ omáček a pro výrobu domácího kečupu.
Věřím, že z této letní pestré škály ovoce a zeleniny si určitě vybere každý.
A koneckonců na sluníčku uzrálé, čerstvě utržené, voňavé a v sezóně snědené je prostě NEJLEPŠÍ.
S přáním krásného léta,
Deni
Zdroje:
- Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.
- www.magazinzdravi.cz
- www.jimejinak.cz
- www.margit.cz