Jak můžu přeprogramovat své podvědomí?
Jak konečně říct to, co si myslím hned a ne, aby mi naskakovaly odpovědi o pět hodin později?
Kdy jsem ve vědomé mysli?
Kdy v podvědomé?
Jak to poznám?
Je v tom vůbec nějaký rozdíl?
Spousta otázek a odpověď žádná?
V dnešním článku se na toto téma podíváme z mého úhlu pohledu a pochopení, z roviny, ve které se nacházím a zkušeností, které jsem doposud nasbírala a informací, které si ke mně našly cestu.
Informace o podvědomí si najdeme všude, mnoho jich i víme. Možná jen připomenu základní informace, které najdete na Wikipedii a kde je to moc hezky vysvětleno. V našem podvědomí je uloženo velké množství „informací“, tedy vzpomínek, pocitů, asociací, postřehů, i podprahových vjemů. Podvědomí vyvolává naše pocity, nálady i jakési nevysvětlitelné názory na věc. Podvědomě reagujeme na podněty. Všechno to, co je v něm obsaženo, se nějak propojí a dá nám výsledek, který poté ovlivní naše racionální rozhodnutí. Způsobuje i takzvaný šestý smysl. Do podvědomí se ukládá vše co pro naše vědomí není důležité, ale může se stát důležitým později. Do vědomí se ukládá přesná událost, do nevědomí se ukládají pocity či vytoužené představy, ovšem v podvědomí se ukládají vůně zvuky i prostředí na jejich základě podvědomí připomene vzpomínku, událost. V podvědomí i nevědomí může být ukrytá příčina některých nemocí či problémů osobnosti. Víme, však jak podvědomí funguje v realitě, v každodenním životě?
Nedávno jsem četla text, kde bylo vysvětleno fungování podvědomí na tom, jak jsme se učili řídit auto. Zůstalo mi to v hlavě a tak předávám dále.
Vzpomeň si, , když jsi poprvé v autoškole sedl/a do auta. Kontrola zrcátek, bočních i zpětného. Nastavení sedačky, kde jsou blinkry, kde je páčka ke stěračům, pás k zapnutí. Nervozita narůstala (alespoň teda u mě). Startuješ. Brzda, plyn, řazení, kdy dvojku a kdy už trojku? Jízda určitě nebyla plynulá, jen si vzpomeňte!
A dnes? Sednete. Jedete. Automatika. Autopilot. Stalo se to proto, že zvyk v podobě řízení automobilu byl přenesen do tvé podvědomé mysli (tak jako všechno, co jste se naučili a používáte to každodenně – čištění zubů, zavazování tkaniček, dělání snídaně,… ). A když jede naše mysl na autopilota, dokážeme se osvobodit od všech těchto věcí (nastavení zrcátek, sedadla,..) a posloucháme třeba podcast a cesta utíká tak rychle, že si ani neuvědomujeme, že jsou za námi dvě hodiny cesty a my jsme u cíle.
Je ovšem autopilot žádaný? Zase každý z nás má na tuhle otázku svoji odpověď na základě zkušeností, které prožil. Za mě, když si něco neuvědomujeme, nejsme v tom vědomě a tím pádem nás může ovlivňovat jakýkoliv vzorec, program, který jsme si uložili v dětství do podvědomí. Třeba se ve mě spustí program “všichni chlapi jsou na ho….” Muž se na něco zeptá a žena okamžitě vylítne, protože v situaci není vědomě a “místo ní” mluví vzorec, program žen z rodu, který si neuvědomuje.
Dnes jsem měla setkání s klientkou a jedním z témat bylo emoční přejídání. V rámci tohoto tématu mi říká, někdy si uvědomuji, že jdu cíleně po sladkém, ale někdy se mi stane, že se “probudím” až už jsem něco snědla a už se mi z toho dělá zle. Tohle je přesný a konkrétní případ, kdy tzv. autopilot převzal kontrolu nad celou situací.
Podvědomí převezme kontrolu.
V podvědomí je uloženo naprosto všechno, co jsi kdy viděl/a, slyšel/a, čichal/a, lidské tváře, všechny rozhovory, které jsi kdy vedl/a a všechny reakce na různé události. Proto je pro nás tak těžké reagovat na události nově, jinak (jiným způsobem, než jsme na ně doteď reagovali). Častokrát se i děje, že si uvědomíme zpětně (později) jak jsme mohli zareagovat jinak a ptáme se sami sebe: „Proč jsem zase řekl/a tohle?“
Odpovědí je, že přesně proto, že máš v podvědomí uložený tento vzorec a podle něj reaguješ. Proto se velmi často s klienty bavím, že je možné změnit své podvědomé vzorce a programy, a to několika způsoby. U mě konkrétně konstelačními náhledy, které provázím v Rosicích u Brna (Brno-venkov), popřípadě jezdím ke klientům domů. Konstelační náhledy mi fungují i v online prostředí. Fenkineziologií. Skupinové konstelace, které provázím v Rosicích u Brna (Brno-venkov). Popřípadě je možnost si domluvit konstelace ve Vašem městě, na akci či semináři, který pořádáte. Vše je o domluvě 😊. Dále je možnost přijít na konstelační večery, které bývají ve středy (jednou měsíčně). Všechny informace najdete pod danými názvy (překliknete se na danou akci) a jsou na webu Centra Návyků buď pod TÝM anebo VZDĚLÁVÁNÍ.
Přijměte pozvání na skupinové akce, které se konají v Rosicích u Brna (skupinové konstelace, konstelační večery s tématy máma, táta, sourozenci partnerství), popřípadě individuální sezení nad konstelačním náhledem, odblokem či (Fen)kineziologií.
Když se vrátíme zpět k našemu podvědomí, pojďme si zopakovat, že je podvědomí takové velké úložiště informací, kde jsou všechna přesvědčení a životní situace, kterými jste kdy prošli. Tyto informace ovlivňují tvé reakce, vnímání a chování v různých situacích, ve kterých se nacházíš. Řekněme, že díky výchově, prostředí, ve kterým jsi vyrůstal/a ti chybí sebevědomí (nedostatek sebevědomí je častou nepohodou nás všech, liší se akorát odvětvím, ve kterém se nachází – vztahy, děti, práce, ..) a díky tmu se necítíš komfortně v interakci s lidmi. Mohl/a jsi v dětství slýchávat věty typu: “Ty to nikdy nikam nedotáhneš:” “Podívej, jsi všem jen pro smích, když to děláš takhle.” Celkově ti společnost lidí nedělá úplně dobře. Stává se, že máš až úzkostné stavy, které jsou spojeny s bytím s více lidmi ve tvé blízkosti (pracovní prostředí, rodina, „kamarádi“, známí). Pocit úzkosti ti může přijít na základě nepravdivé informace, která přijde z podvědomí, kde se aktivuje věta (viz výše), která spouští vzorec a následně tvé chování. Tou informací může být: „Pozor, nebezpečí.“ Jenže tato informace není pravdivá! A nejen, že tato informace z podvědomí ovlivnila tvé chování ve skupině lidí, ale i vnímání – pohled na tuto situaci.
Potom člověk stojí někde se svou úzkostí a s ní spojeny negativní pocity, emoce a vidí skupinku lidí, kteří si povídají, smějí se a jeden z nich na tebe koukne. Tvá mysl situaci hned vyhodnotí, udělá si představu a výsledkem je: smějí se mě! Může se člověku udělat až fyzicky zle. Jaký proces se nyní děje? No ten, že si řekneš, tak teď jsem se přesvědčil, že jsem všem jen pro smích. Vytvoříš si důkaz pro tvrzení, které ti pracuje v podvědomí.
A takových vět, které máme v podvědomí uložených je spousta. Třeba:
Když nebudeš hezky jíst, budeš mít málo síly! (může mít za následek různé poruchy přijmu potravy, obezitu, nezdravý přístup k jídlu, který se může objevit v rovině mentální tím, že odmítáme výživu od rodičů)
Všichni chlapi jsou stejní! (může mít za následek toxické partnerství a toxický vztah muž – žena)
Všechny ženské jsou hysterky! (velmi podobné jako výše, také ženy mohou toto vnímat jako nedůvěru v sami sebe)
Nikdy nikomu nevěř! (tato věta se může prolínat do všech oblastí bytí a žití, může se projevovat až v nedůvěru sám sebe, s nezdravě nastavenými hranicemi v rámci sebelásky, sebepřijetí, sebeuvědomění)
Z tebe nikdy nic nebude! (poničená oblast sebevědomí, sebedůvěry v různých oblastech života člověka, jak dělat nové kroky a vytyčovat hranice, když jsem slýchával/a….)
Nesahej na to, nebo to zničíš! Jsi neschopný! (opět poničená sebedůvěra, sebevědomí, sebeláska, možná i velmi zručný člověk, který se bojí na cokoliv sáhnout, jen aby to nezničil, třeba i sáhnout na ženu, udržet si partnerství, práci)
Počkej, tvoje děti ti to jednou všechno vrátí! (velmi zbytečná věta, která nic neříká, protože jak ten, kdo tuto větu pronáší, může vědět, co bude)
A mnoho mnoho dalších vět.
Docházíme k otázce, jak toto všechno změnit. Jde to vůbec? Často se nad tímto pozastavuji s lidmi, co přijíždění ke mně na terapie. Většinou si tyto vzorce pěstujeme desítky let a už jen přijít na to, že ho máme, je velké wow. Potom přichází „titěrná“ práce v tom, vybočit z té x proudové dálnice a začít si vyšlapávat svou cestičku, krůček po krůčku.
Prakticky, jak?
∞ jak už jsem psala výše, to že jste si uvědomili, že máte takový nějaký vzorec, program zaslouží velkou pochvalu sám/a sobě
∞ sledovat v jakých situacích se nejčastěji tento vzorec, program projevuje (potom budete vědět, že když se dostanete do této situace, s největší pravděpodobností nastoupí tento vzorec), tedy vědomě sledovat situace
∞ pokud si program, vzorec uvědomujete po situaci, je fajn „narovnat“ škody, které „napáchal“ (seřvu partnera, který za nic nemůže, ale je nejblíž). Narovnat znamená, že za partnerem přijdete, nešťouráte, nepitváte, omluvíte se s tím, že je to vaše.
∞ čím více se na toto „přeprogramování“ budete soustředit, tím více si vaše mysl zvykne jak to dělat nově a jinak
∞ nakonec přijde to, že ti tento vzorec, program uvědomíte ještě před tím, než se projeví v dané situaci a tady je to další velké wow, protože můžete zareagovat nově, jinak, po svém, jak to cítíte a ne jak to dělal/a třeba táta/máma
∞ pokud se to někdy nepodaří a opět zařvete na partnera, neobviňujte se za to, že jste situaci nezvládli, vy se ji učíte!
Metod, jak na vzorce a programy je spousta. Určitě bych ráda zmínila tzv. podprahové zprávy, relaxace, afirmace, vizualizace, meditace, terapie. Ne vždy je pouze cesta přes mentální nastavení, ale také přes fyzické tělo (fyzioterapie, maderoterapie, lymfa masáž, shiatsu, akupunktura, akupresura, čínská medicína, …). Ideálně ruku v ruce a hledat a zjišťovat. Někdy nemusí sednout masér, terapeut, trenér, průvodce, ale metoda správná je.
Práce s podvědomím je velmi náročná a dlouhodobá. Možná bych se zamyslela i nad tím, že pokud to budeme nazývat “prací” tak to práce bude. Pro mě osobně už je to takový koníček, který mi přináší spousty zážitků, přivádí do života nové a nové zkušenosti, nové duše, nová poznání sebe sama.
Také přichází emoční propady, chaos, nevím, netrpělivost, slzy, vztek.
S tímto vším a mnohem více musí člověk počítat, pokud se vydá na cestu sebepoznání a sebeobjevení.
Děkuji manželovi, svým dětem, své rodině, blízkým duším a vám všem, že jste součástí mé cesty a já té vaší. Katy
