ADRENÁLNÍ ÚNAVA

Nadměrné vypadávání vlasů, dlouhodobá ztráta motivace, závratě při rychlém vstávání nebo změně pohybu či neustálá únava a vyčerpanost. Zní vám to povědomě? V tom případě je tento článek právě pro vás. Tyto symptomy jsou totiž nejčastějším projevem dysfunkce nadledvin neboli stavu lépe známým pod názvem “adrenální únava”.

Nadledvinky jsou endokrinní žlázy umístěné na horní straně obou ledvin. Produkují hormony, které pomáhají regulovat metabolismus nebo imunitní systém, ale jedním z primárních úkolů je reagovat na stres a kontrolovat uvolňování hlavního stresového hormonu kortizolu.

Během působení stresu tělo přechází do režimu „bojuj nebo uteč“. Jsou aktivovány tělesné funkce, které jsou důležité pro překonání stresu. V přítomnosti nadměrného a dlouhotrvajícího stresu však může být nadledvinka přetížena. Tento jev je známý zejména jako pojem adrenální únava; přesnějším označením v moderní medicíně je spíše adrenální dysfunkce.

Symptomy adrenální dysfunkce

Příznaky únavy nadledvin se mohou lišit v závislosti na fázi, ve které se daný člověk nachází. Zpočátku reagují nadledviny na stres zvýšenou produkcí kortizolu; dlouhodobě vysoký kortizol začne však  postupně blokovat jiné, pro tělo stejně důležité funkce, a symptomy adrenální únavy se nasčítají. Mezi příznaky například patří:

  • nadměrná ztráta vlasů
  • bolesti hlavy nebo migrény
  • bolest celého těla
  • změna barvy kůže
  • přibývání na váze nebo hubnutí
  • ztráta libida
  • ztráta motivace
  • úzkosti nebo deprese
  • časté respirační infekce
  • nízký krevní tlak
  • závrať
  • únava
  • mozková mlha
  • nespavost

Reakce na stres

Rozlišujeme dva hlavní nervové systémy – parasympatikus a sympatikus. Ve chvílích klidu a bezpečí je aktivní parasympatický nervový systém a v těle fungují obnovující a vyrovnávající fyziologické funkce. Mezi takové funkce řadíme třeba trávení, nízký krevní tlak a tep a pocit klidu a míru.

Během období stresu parasympatický nervový systém střídá sympatický a tělo přechází do obranného režimu. Mozek vysílá signály do nadledvin, které začnou produkovat stresové hormony. Tyto hormony, včetně adrenalinu, kortizolu, DHEA a dalších, pak vstupují do krevního oběhu a zpomalují trávení, zvyšují krevní tlak, srdeční frekvenci, frekvenci dýchání, a naopak zpomalují některé tělesné funkce, které nejsou nezbytné pro překonání stresoru. Jakmile je stresový spouštěč překonán, nadledviny přestanou produkovat vysokou hladinu hormonů a tělo se vrací do klidového režimu.

„Při aktivaci sympatického nervového systému se zvyšuje srdeční frekvence, krevní tlak, frekvence dýchání a zpomaluje se trávení.“

Tento způsob reakce těla na stres byl nejvíce užitečný zejména v minulosti, když byli naši předci pronásledováni predátory.

V dnešní době už nás tak často neohrožují divoká zvířata, na druhou stranu se tělo musí vypořádat s každodenními záležitostmi, jako je stresující zaměstnání, doprava, nakupování v supermarketech nebo nevhodný životní styl. Stále častěji jsme tak vystavováni dlouhotrvajícímu, chronickému stresu, který se však pro náš mozek stále jeví jako predátor, na něž musí reagovat.

Dlouhodobé účinky kortizolu mohou vypadat třeba takto:

  • kortizol začne blokovat funkci štítné žlázy (proto zpomalený metabolismus a možný přírůstek hmotnosti)
  • dochází také ke zvýšené produkci adrenálních androgenů jako další obranná reakce proti kortizolu a jeho dlouhodobému působení (to třeba vede k nadměrnému vypadávání vlasů)
  • stres narušuje menstruační cyklus, a tím také snižuje sexuální touhu a celkově schopnost otěhotnět
  • tělo je neustále ve střehu a nedokáže “vypnout”, to je důvod nespavosti a extrémní únavy

Jak vzniká adrenální únava

Adrenální únava nevznikne ze dne na den, přichází postupně a zpočátku téměř nepozorovaně. Její vznik a postupný vývoj můžeme rozdělit do tří fázi.

1. fáze

V první fázi chronického stresu se stresová reakce těla stává nadměrně aktivní. Uvolňování stresových hormonů v reakci na spouštěč se zvyšuje rychleji než obvykle a jejich hladiny zůstávají zvýšené i dlouho poté, co stresový spouštěč odezní.

2. fáze

Ve druhé fázi, kdy tělo na určitou dobu uvízlo ve stavu zvýšeného stresu, začne mozek ztrácet přehled o tom, co je a co není vhodný důvod k vyvolání obranné reakce. Tělo spouští uvolňování hormonů v době, kdy žádný spouštěč neexistuje, a naopak v situaci vhodné ke spuštění reakce tělo nedokáže vhodně reagovat.

3. fáze

Ve třetí fázi tělo už vůbec nedokáže vytvořit normální stresovou reakci. Nervový systém neumí správně komunikovat s nadledvinami, ty nedokážou produkovat dostatečné hladiny stresových hormonů. Jedná se o dysfunkci osy HPA neboli pojem adrenální únava.

Nejčastější stresory

Pokud si jako důvody ke stresu stále představujete pouze psychologické faktory, jako je třeba náročné zaměstnání nebo potíže ve škole, možná budete překvapeni. Za stresory hodné aktivace obranné reakce těla považujeme mnoho dalších, někdy nečekaných příčin a řadíme je do několika skupin.

Enviromentální

  • strava s vysokým obsahem zánětlivých potravin a toxinů
  • vystavení toxinům: plasty, pesticidy, herbicidy, xenoestrogeny z konvenční kosmetiky atd.
  • narušení cirkadiánního rytmu – špatná spánková hygiena, práce na směny, nedostatek světla během dne

Fyziologické

  • chronická zánětlivá onemocnění nebo dlouhodobá infekce
  • hladovění a nedostatečný energetický příjem
  • nedostatek nutrientů
  • nadměrné cvičení
  • nerovnováha krevního cukru
  • nadužívání stimulantů a některých léků
  • nerovnováha střevních bakterií

Psychologické

  • nezaměstnanost
  • ztráta blízké osoby
  • vztahové problémy
  • vztah se sebou
  • strach/úzkost
  • deprese
  • pocit viny

Jak podpořit funkci nadledvin

Jak tedy budou vypadat akční kroky, které vrátí sympatikus a parasympatikus do rovnováhy, a tělo tak nebude muset být neustále ve střehu a očekávat potenciální útok? Začít můžete takto:

  1. Po určitou dobu se vyhýbat zánětlivým potravinám, rafinovaným cukrům a průmyslově zpracovaným sacaharidům
  2. Odstranit ze stravy potenciální alergenní látky a potraviny
  3. Zaměřit se na konzumaci přirozených potravin a udržovat stabilní hladinu krevního cukru
  4. Vyhýbat se dalším toxinům a jejich odstranění
  5. Využití výživových doplňků pro podporu žláz (hořčík, vitamin C, adaptogeny, jako Ashwagandha, Rhodiola apod.)
  6. Podpořit zdraví střeva a GI trakt
  7. Dbát na kvalitní spánek, kterého bude možná nyní potřeba více, než je běžné
  8. Přirozený pohyb; netlačit na výkon, jako spíše na relaxaci – procházky, jóga, protažení
  9. Zařadit do svého života více činností aktivující parasympatikus: horká vana, oblíbená kniha, zapojení kreativity v podobě kreslení či tvoření, prostě cokoliv, u čeho se cítíte být “v klidu”

Máte pocit, že na vás sedí snad všechny příznaky spojené s adrenální dysfunkcí a tápete, co a jak dál?  Kontaktujte mě ZDE a můžeme navrátit tělo do klidového režimu SPOLEČNĚ.

Eliška Hosnedlová, IHP

Použité zdroj: 

https://www.balancedwellbeinghealthcare.com/conditions-treat/adrenal-dysfunction/https://drruscio.com/how-to-heal-adrenal-fatigue/https://alignedmodernhealth.com/functional-medicine-guide-adrenal-fatigue/https://chriskresser.com/myth-of-adrenal-fatigue/https://kresserinstitute.com/adrenal-fatigue-hpa-axis-dysregulation/

Chceš odebírat zdravou poštu?

Každý měsíc s centrem návyků zasíláme tipy a rady pro zdravý život. Zanechte nám Váš e-mail a můžete se těšit na poštu. Pokud již poštu odebíráte, stačí zavřít toto okénko. Je to jednoduché, zdravé a ZADARMO.